Učit nonstop se nedá a pozorovat za oknem chlapíky jak kácejí stromy kolem kolejiště už mě nebaví. Říkal jsem si že shrnu rok 2011. Dělá to každý blogger.
Rok začal klasicky. První zkoušky na VŠ, potom tradiční lyžovačka v Rakousku. Začnu-li se na to ale dívat jako na celek, nebyl to zase až tak špatný rok. Užil jsem si neskutečně moc akcí s kámošema Zbirožáčkama. Moje působení ve společnosti jsem si zlepšil jak jednáním s lidmi, tak i osobními neúspěchy na poli randění a vztahů. Na seznam Kebuleho hlášek jsem tedy přidal hlášku: "Se mnou se v sobotu rozešla holka a v pondělí jsem udělal zkoušku z matiky, neřikej mi, že nevim, co je to stres!".
Ze skautského hlediska jsem prohlásil Tábor 2011 za skvělý. Užil jsem si kurz MOA a byl zvolen na pozici střediskového tajemníka, kam se velice hodím. Ukázalo se totiž, že jsem schopný před sebou utajit svůj vlastní podpis. Věřím však že se díky tomuto "postu" naučím lépe jednat s představenými.
Vynalezl jsem KLU. Zatím je však stále jen jedna.
Z vlastní iniciativy jsem jel do Prahy na Jany maturitní ples, čímž jsem určitě zvýšil své spojení s pražským příbuzenstvem.
Obnovil jsem stará přátelství z dob prvního ročníku SOŠ a bylo to správně!
Sportuju - nezanevřel jsem ani na tenis, ani na volejbal, ani na cyklistiku, ani na turistiku.
Propil jsem součet několika výplatních pásek (hups). Ale dost peněz jsem nacpal do nejrůznějších druhů "dobré věci".
Při volejbal jsem si zranil levý palec, bolí skoro furt. Koupil jsem si kvůli tomu klávesnici Microsoft Natural Ergonomic Keyboard 4000. Další tisícovka pryč, ale je to nejpohodlnější psaní ever.
V Rakousku jsem v rámci horské turistiky vystoupal 1465 výškových metrů. Pak jsem je tedy zase sestoupal. Luxus.
Začal jsem programovat v jazyce C.
Celý rok jsem prostě krásně prožil a přežil. Říká se že bych si měl dát svoje novoroční předsevzetí. Moje první předsevzetí tedy je, co nejdříve přestat programovat v jazyce C. Moje další předsevzetí je udělat se sebou něco jakože vizuelně.
Nevim, jak to chci udělat a ani jak je to správně. Vzdělávat se je jedna věc ale když se podíváte na nedávný článek Šaty dělaj človeka, je jasně vidět že je potřeba i nějak vypadat. Kdyby to někoho napadlo, mně nejde o to aby se na mě lepily holky :-D. Jen bych asi chtěl vypadat nějak reprezentativněji. Vypadám moc jako ajťák a ajťácká vizáž se špatně redukuje. Jak říkám - sám ještě nevim. Prvnim krokem by teda asi mělo být ještě zhubnout a to neni tak hrozná práce, to už mam natrénovaný :-D. A aby toho nebylo málo, zapojil jsem se do twitterovské výzvy #stokliku. Zajímavej nápad.
Myslím že jsem si toho nandal celkem dost, při všedních povinnostech uplně přesně nevim, jak to dám. Ale to, že neudělam #stokliku nebo nezhubnu vůbec nevadí. Důležitý je, že se o to nepřestanu snažit a že se na to nevykašlu v půlce. Můj názor.
Všem tedy přeji šťastný nový rok plný klidu, pohody a jak já říkám: "Hlavně hodně zdraví!".
V komentářích mi můžete nechat nějaké tipy na předsevzetí, třeba právě ta vaše.
Nyní už jen zbývá zahájit (na blogu) nový rok. Počítači: YEAR_COUNTER++; (s tou ajťáckou vizáží to tímhle stylem půjde opravdu špatně)
