Teď teda nemyslím něco jako je takové to životní naplnění atp., jde mi spíš o to že jsem konečně dostal práci kterou dělám rád.

Mé programátorské začátky se datují někam kolem sedmé třídy ZŠ. Od té doby jsem měl nějaké tendence se pořád zlepšovat až mě to kolem druháku na SOŠ fakticky přestalo bavit. Nešlo o to, že bych už všechno uměl, to fakt ani omylem, ale prostě jsem se nedostal k příkladu, který by mě donutil zajímat se o danou problematiku víc. Trošku jsem to očekával od středoškolské odborné činnosti, ale ani to mě uplně nenaplňovalo.

Teď se mi to tedy povedlo, a to rovnou na 150%. Máme semestrální práci z předmětu KIV/PT (programovací techniky) na teorii grafů. Je to prostě furt stejný, zadání naprosto nesmyslný a pochybuju že v praxi bych ho někdy použil. Jenže mě to prostě baví.

Je to uplně něco jiného, nové postupy, metody, hledání na internetu nejrůznějších řešení, dávání dohromady nápadů v týmu. Baví mě to, protože je to nové - něco co jsem ještě nedělal a tak. A hlavně, ikdyž je to jako celek nesmysl, skládá se to z částí, které někdy dost možná využiju.

Jelikož mám spoustu nevyužitelného času (cesta vlakem, sedění na obědě), tak občas přemítám jak něco tuhle nebo támhle vyřešit, jak to všechno posčítat a poodčítat a pak, když mám možnost, tak to nějak v tom počítači ukuchtim. Bohužel je toho tolik, že náš tým (pojmenovali jsme ho NE), alespoň tedy já, na tom pracujeme prakticky furt protože jinak to nestihneme. Už jsme jednou programovali dokonce i v hospodě. Zajímavá zkušenost.

A co mi semestrálka zatím dala? Spoustu věcí. Osvěžil jsem si znalosti diskrétní matematiky, konkrétně teorie grafů. Naučil jsem se konečně pracovat se stupněmi, minutami a vteřinami (ale stále si myslím, že jsou ty radiány lepší!). Vyřešil jsem problém počítání vzdálenosti dvou bodů podle jejich zeměpisných souřadnic. Vytvořil jsem systém exportování bodů a spojnic mezi nimi do souborů vykreslitelných v Google Earth. Všechno jsou to dobré zkušenosti.

Jsem zvědav, jaké nástrahy na mě čekají dále.

Jinak kdyby někdo chtěl, zadání semestrálky je zde.

Můj počítač mě štve, tim jak je rychlej. Vychází to z mé semestrální práce.

Hodinu hledám zdroj názvů měst s GPS souřadnicemi, které mi nakonec stejně musí dodat kolega z dvojice. Potom to dvě hodiny kopíruju do PC. Když po dalších dvou hodinách dopíšu kód který mi můj soubor zpracuje tak aby se mi to líbilo, musím ho ještě hodinu ladit abych zjistil že je chyba v kódování.

Když je vše v pořádku po těch 6ti hodinách, program spustím a on okamžitě skončí s tím, že mi oznámí, že vše proběhlo v pořádku a cca 4000 řádků se zformátovalo a zredukovalo na 1000. V závorce nezapomene uvést že to celé trvalo pouhých nula celých sekund.

Hajzl. Já se tu s tím programem a algoritmem babrám takovou dobu a on si ani nemůže dát na čas, abych měl volno na kafe.

Přátelství je jednoznačně nejdůležitější věcí v životě, protože člověk nikdy nic nezvládne vše. Někdy je ale na oznámení pozdě, někdy zůstáváme nepochopeni, leč naše úmysly jsou pouze ty nejlepší a nejčistější.

Proto bych chtěl poděkovat všem, kteří jsou tu pro mě, kdykoliv potřebuju přátele po boku. Děkuju a děkuju Maxíku, Grafáku, Měřáku, Duchu, Grizzlíne, Andrejko, Žando a taky brašule se ségrou. Ikdyž to třeba nevidíte, dost toho pro mě děláte.

Přátelství je pro mě stále tou nejdůležitejší věcí.

(Pokud jsem sem nenapsal Vaše jméno, pravděpodobně to není z důvodu, že nejsme přátelé.)

O Bratrstvu Oceli aneb nejsme banda úchylů co jen sedí u kompu

Za založením Bratrstva Oceli stojím asi já. Historie Bratrstva je datována od 30.6.2009. V současnosti má 6 členů, a to Radek-já (Antilles, Kebule, Ráďa, Šešulka, Programák), Tomáš (Scirius, Grafák), Kuba (Rimmer, Redwing, Hotwing, Měřák), Dušan (Dushaneq, Artekk, Duch), Míra (Maxík, Ripper) a Honza (Spider, Pajda); řazeno asi podle účasti.

Tuto skvadru jsem dal dokupy na jedné narozeninové lan-párty. Ačkoliv lan-párty jsou naše nejčastější akce, stojím si za tím, co je v nadpise. Nás totiž nebaví jen sedět u počítačů (ikdyž krom Artekka jsme všichni z oblasti IT) ale máme i jiné zájmy, které po různých skupinkách naplňujeme. Často chodíme do kina na oblíbené filmy, já s Měřákem a Grafákem rádi zajdeme zahrát tenis (nebo snahu o to), s Duchem a Pajdou zase skaut a Maxíkem třeba vypadnem ven nebo cokoliv jiného. Každopádně se od těch počítačů všichni taky rádi zvedneme.

Jsme skvělá parta, jako bychom si četli myšlenky. Nikdo nemá žádnou specifickou funkci ale tak nějak prostě někdo něco tradičně dělá. Grafák mě dneska dostal - málo kdo vám přinese domu večeři. Díky. Já (občas ve spolupráci s Duchem) zajišťuji místo na párty, popřípadě večeři a switch. Ale bez Měřáka už nevim - to je prostě rádio Měřák.

O rádiu Měřák

Měřák je v naší partě jediný (o kom vím) kdo má v mobilu FM vysílač s krátkým dosahem a proto rádio. K tomu disponuje spoustou kvalitních songů, které se nebojí ze svého mobilu vysílat do rádia které je zachytí až na 10 metrů! Má to výhodu. Když jedeme autem do kina, když sedíme na párty, kdykoliv - stačí zapnout rádio Měřák. Nezáleží na tom co Měřák pustí - bude to kvalitní hudba. Nezáleží jestli to bude ploužák nebo rocková vypalovačka, originální song nebo jeho remix, hit osmdesátých let nebo půl roku starý singl. Protože v Měřákovo nabídce rádia Měřák špatný song nenajdete. A o tom to přeci je. Dokážete si párty představit bez kvalitní hudby? My, parta z [BoS] ne. A proto co? Posloucháme rádio Měřák!

A to konkrétně na Facebooku. Jistě nikomu neušlo že si spousta lidí na FB změnila profilovou fotku na fotku kde jsou hlavy tří zesnulých hokejistů a nad hlavou jim svisle visí vlajka.

Má to asi symbolizovat že země na ně vzpomíná. Nevím ovšem která země, jelikož ta vlajka není česká. Lidi, co zkusit prohodit tu červenou a bílou barvu na té vlajce, aby to byla opravdu česká vlajka pověšená svisle? Aspoň poukážete trošku, že víte jak je to správně. Modrý klín nahoře, bílý pruh vlevo a červená pravo.

Jinak já samozřejmě lituji toho co se událo, ale můj názor je totožný s tímto: skarka.blog.idnes.cz. Informace o vlajce jsou pak zde.

Právě jsem vymyslel KLU. KLU je zkratka "Kebuleho Logická Úvaha" ale také může být odvozována od anglického "clue" (to mi došlo dlouho potom :)), což znamená vodítko, z hlediska myšlenky. Jsou to moje blbý kecy, ale nějak jsem je pojmenovat přeci musel.

Moje první KLU mě napadla dnes, když jsem šel z volejbalu. Zkusím nad tím vysvětlit, co to vlastně KLU je.

"Co se ve stáří naučíš, ve stáří jako když najdeš." KLU č. 1

A čím se vyznačuje takové KLU:

1) Je to blbost, a alespoň proto by to mělo být trošku vtipné
2) Je to logická úvaha, takže to má logiku.. A má, že ano? 

Mohlo by se zdát, že i  věta "Sytý hladovému nevaří." bude KLU. Ale není. Jednak to není Kebuleho (tedy moje) úvaha a jednak to není logické. Proč by sytý nemohl hladovému uvařit?

To je tedy moje KLU. Hovadina, co? Mně to ale nevadí. Aspoň když už mě něco takovýhle napadne, tak se nad tím zasměju, řeknu že je to KLU, dám tomu číslo a zapíšu si to. Za pár let se budu třeba smát, jak je možný že mě něco takovýho vůbec napadlo.

No naštval, přesněji spíš zklamal nebo nemile překvapil. Mám Nokii E52 a protože je to prostě smartphone, nechybí mi v něm ani internet v mobilu.

Používám ho často, nejen facebook, twitter nebo ICQ a Windows Messenger, ale také občas potřebuje člověk zalovit v jízdních řádech nebo prostě něco najít/zjistit a to se pak internet v mobilu hodí.

Co se týče těch kecálků (ICQ apod.), dost často jsem používal lite verzi IM+. Byl jsem s ním naprosto spokojen - vše fungovalo jak má. Najednou se mi ale začla dít taková podivná věc - ihned po zapnutí spadnul. Tak jsem program prostě přeinstaloval a on fungoval, jenže při druhém zapnutí opět ihned spadnul. Nějaký čas jsem tedy o prázdninách až do teď používal Fring který jsem měl předtím a trpěl ty věci, které mi na něm chybí.

Včera v noci jsem nemohl vůbec usnout, a tak mě napadlo zkusit (na mobilu) vygooglit proč se to děje. Vygooglil jsem na jejich fóru, že "si uživatel mající stejný problém má stáhnout verzi přímo z jejich stránek". Přišlo mi to divné, ale jelikož si pán už dál nestěžoval, řekl jsem si že to zkusím. 

Světe div se, zabralo to. Ale proboha proč? Beru Ovi Store jako službu, která má jednodušše dodávat software který bude kompatibilní s daným typem telefonu, ale očividně to tak úplně nefunguje. Zklamalo mi to, protože jsem bral Ovi Store jako něco co mi udělá život jednodušší ale zjevně pořád platí, že software se má stahovat přímo od výrobce.

Každý máme věci, které úplně zarytě nesnášíme. Někdo jich má víc, někdo míň. Můžu být pouze rád za to, že mi vadí věci, se kterými většinou nepřicházím do styku. Chci tím říct, že mi vadí třeba čekání u doktora, ale zas tak moc k němu nechodím takže to nějak přežiju.

Co ale opravdu nesnáším, jsou paradoxy. Nemyslím tím že by mi vadilo, když někdo prohlásí blbost typu "Tam nikdo nechodí, protože je tam narváno." ale vadí mi to, co slovo paradox znamená v přímém slova smyslu - že je něco nočekávané, náhlé atp. Dostává mě to totiž do těžkých situací, dejme tomu, například kvůli organizaci. Jedna událost je schopna donutit nás přeorganizovat třeba plány na dva měsíce dopředu, a to je to co mi nejvíc vadí.

Každá věc přeci může postupovat jednodušše, hladce a poklidně a každá změna si pak najde svůj pravý okamžik. Tyhlety skokové změny jsou špatně, a navíc jelikož jsou nečekané, tak se i špatně nesou. Každý jich dokážeme z hlavy vymyslet tunu, od špatně domluvené schůzky až po jánevimco.

Proč to ale píšu? Svítí mi v hlavě stále jedna otázka. Lze nějak minimalizovat množství každodenně vznikajících paradoxů?

Je to už nějaký ten pátek, pár pátků, spíš tedy pár desítek pátků, co věrný člen bratrstva oceli Dushaneq na svém blogu publikoval seznam věcí, které udělají jeho den úsměvnější. V článku vyzval přátele aby také udělali seznam, tak jsem se nad tím zkusil zamyslet.

Já se tedy moc nesměju. Jak kdy tedy. Chci tím říct, že se umím nesmát. Ale tohle o tom přeci není, jde mi o to, že jsou věci které když se stanou, řeknu si "jo!", "hell yeah!", nebo prostě "perejda!". Pak jsou tedy také věci, po kterých prohlásím "já sem tak neskutečně dobrej!" :-D ale co mám dělat když v blízkosti není nikdo, kdo by mě pochválil že? :))

Chtěl bych taky říct, že když se mi něco takového povede, dělam takový šílenosti s rukama, který asi nikdo jinej nedělá. Doufam, že mě rozradostněnýho nikdy nikdo neviděl, a neptejte se, nepředvedu to. Můžu snad jen napsat, že jeden můj spolužák a dobrý kamarád z prvního ročníku na SOŠ (Razziel) prohlásil, že "jsem divný člověk, co si fouká na prsty". :-D Myslete si co chcete.

Tak tedy k seznamu věcí, které můj den rozjasní, rozeženou mračna, nažhaví slunce či jakkoliv jinak to chceme nazvat.
Miluju když...
... má někdo úsměv na tváři díky mně.
... podaří se mi něco podaří v oboru kde obvykle nevynikám. (viz. turbánek upletený na kurzu (už jsem ho daroval a docílil tím i 1. bodu))
... se mi podaří někoho něco naučit/vysvětlit. (rodičovské sklony? :-D)
... se mi podaří uvařit si kávu přesně tak jak jí mám rád.
... přisednu ve vlaku ke kamarádovi/kamarádce a cesta mi uteče 5x rychleji.
... se vzbudím a mám prázdný e-mail.
... jedu na kole a sleduji letící krajinu okolo sebe.
... se mi podaří nádherná fotografie, kterou se nemusím stydět pochlubit.
... mi někdo udělá radost něčím, o čem můžu říct "moc lidí netuší, že tohle mám rád".
... nejsem sám.
... mi někdo napíše ať jdu ven.
... se mi podaří parádní smeč.
... se budím jinak, než kamiony které jezdí za okny.
... vstanu a nemusím si upravovat vlasy protože vypadám jako racochejl.
... přijdu někam včas. (Opravdu nesnáším vlastní nedochvilnost.)
... nemusím čekat na dopravní prostředky.
... sáhnu do kapsy a naleznu žvejkačky.
... se mi podaří na vlastní blbosti prodělat co nejméně.
... napíšu větu kde se mi něco gramaticky nezdá, a pak zjistím že je to správně.
... platím v obchodě přesně tolik, kolik jsem napočítal sčítáním cen při braní zboží s regálů.
... mě nic nezdržuje, vše odsejpá a neustále se něco děje.
... se nenudím.

 Je to krátký seznam, našel bych hafo dalších věcí, a v mnohém by se i shodly s těmi co psal Dushaneq. Například "když přijdu k přechodu a rozsvítí se zelená". Nechci se ale moc opičit. Každopádně budu trošku trénovat radování z maličkostí a pak mi ty úsměvy půjdou líp.

Také odkáži na http://1000awesomethings.com/. Chytrý to webík.

Hups, 18:45 .. měl bych se jít připravovat na volejbal. Třeba se mi podaří nějaký ten smeč který mi vrazí úsměv do tváře, kdo ví?