Jelikož název může být pro někoho matoucí, dovolím si to vysvětlit. Jedná se o letošní ročník rádcovského kurzu RAK pořádaným Skautem, českým skautingem ABS. No, jak to všechno probíhalo se tu dozvíte..

Jak to začlo

Táááák. Začlo to mou nechutí. Měl jsem totiž na na konec prázdnin spoustu věcí. Plný pracky práce. A do toho tohle, navíc je to osm hodin cesty vlakem. Prostě sem tam vůbec nechtěl. No, nicméně jsem byl přihlášen, tudíž jsme v pátek ráno vyrazili. Vyrazili jsme asi v osm, a na místo dorazili asi ve tři čtvrtě na pět. Navštívili jsme Pajšelskou hospůdku a asi po půl hodině hurá do tábořiště. Tam bylo jen pár lidí, který sme poznali další dny. Přijeli jsme totiž o den dříve.

Průběh

Další dny byly vcelku hustý. Postupně sem se pozdravil tak se všema lidma co tam byli. Na program příznačně nazvaný "Osobní volno" (opravdu to nebylo volno) jsme byli rozděleni do dvojic, které byli podle mne random. Já byl s Klíďou, což byl typan jakej se hned tak nevidí. Někdo by mohl říct [brněnské boréc]. V této dvojici jsme plnili řadu nejrůznějších úkolů. Od pozorování 100m² přírody, přípravu večerníčů po zálesáckou cestu (to byl masakr) přes vaření jídla s omezeným počtem financí. To vaření byl, jak by řekla Merci - hukot. Dostali jsme do dvojice 50Kč, s tím že každý mohl přidat 5. Celkem tedy 60Kč. Zašli jsme do Pajšelského obchodu (tak Klíďa pojmenoval obec Pyšel (Pajšl)), kde jsme se shodli že uděláme těstoviny se zakysanou smetanou na sladko. První trošku error byl, že jsme dali ty těstoviny do studený vody. Tvrdý ale nebyly, krájet se to dalo :-D . Kecam, bylo to OK. Myslim že to bylo fajn, Klíďa kuchtí dobře..

Další akcí byla zálesácká cesta. Vzbudili nás v půl druhé ráno, řekli co si máme vzít a dostavili se do kuchyně pro další instrukce. Získali jsme údaje k nalezení prvního kontrolního bodu alias checkpointu. Tam byla šifra, jejíž rozluštěním jsme dostali další otázky které měly ověřit co nám zůstalo v palici po kurzu. Celý to bylo celkem dlouhý, šli jsme to cca do jedenácti hodin. Délku jsme dnes změřil na 27km. Bylo to ale hustý. Parádně jsme si pokecali a tak.

Jak to skončilo

V průběhu uklízení tábora nám bylo dovoleno "utéct" kvůli našemu spoji, za což vděčíme Tomíkovi. Stejně tak jako za odvoz zavazadel na nádraží, což nám značně urychlilo cestu. Potom byla cesta domů, opět luxusně dlouhá. Cestu nám ještě lehce zkazil pán, díky jehož přítomnosti v našem coupé jsme nemohli dělat žádnou zábavu. Ten však ve Veselí nad Lužnicí vystoupil a my začli býti veselí! Kurz byl super, potkal jsem nové lidi, přiučil se spoustu věcí které můžu uplatnit při vedení své skautské družiny. Byla tam zábava, a program byl tak narvanej, že se člověk fakt ani nestihl nudit. A když se po večerce nudil, tak usnul únavou.

Co mne nejvíce pobavilo

• Čárlí: To byl Tureckej guláš. Ten pes se jmenoval Sultán.
• Kamzík: Kdo chce psa bít, musí ho mít.

A spousta dalších.. Potěšilo mne, že se ujala vcelku jednoduchá hláška "Sojkááá!!" a trošku jsme proslavili s ní spojenou disciplínu - Pět sojčích pírek.

Jojo, už se těšim na víkendovku; Sorry Mingo ale nemůžu na setkání družin ;-) .