Dneska jsem si to psal, abych dokázal, že ajťáci jsou normální lidé. Nebo mezi nimi jsou normální lidé. A tady máme 7 důkazů! :-) 

Pozn.: Spíš jde o vyvracení mýtů o ajťákách. :-)

06:00 Vstávám, nechce se mi.
(Poznatek 1: Naše čísla jsou stejná jako vaše. Žádný 0110:0000 blbosti nejsou.)

06:20 Vstávám, musím.

06:25 Žádná snídaně, jen zuby, vlasy, ohoz.
(Poznatek 2: Né všichni ajťáci mají umaštěné nemyté vlasy.)

06:35 Obout Adidasky a hurá na vlak.
(Poznatek 3: Ne všichni FAVáci nosí Prestige.)

06:47 Povídám si s kamarády na nádraží.
(Poznatek 4: Máme kamarády, nebo si to myslíme.)

10:30 Svačina lidských rozměrů. 

12:40 Dnes už potřetí jsem si dal šestý patro po schodech.
(Poznatek 5: Proč ta diskriminace kvůli výdrži?)

13:20 Už počtvrtý. Popátý tam nejdu.

14:50 Dopsal jsem test a usínám na lavici.
(Poznatek 6: Taky potřebujeme spát.)

16:20 Odjíždím vlakem domů s Mírou a Andrejkou.

16:37 Bavíme se o Dobyvatelích.
(Poznatek 7: Máme i jiné zájmy než počítače.)

17:30 Jsem doma, dávám si kafe, pohodu a převlíkám se z termotrička.
(Poznatek 8: Nenosíme všichni flanelovou košili.)

18:00 Začínám nějak dělat na věcech do školy.

21:56 Je teď a stále nemám hotovo.

Víte co mi štve? Že mi všichni furt podstrkují že jsem online na facebooku. Mohl bych prohlásit "No a co?", ale zkuste si to představit. Ať už dělám cokoliv do školy nebo do práce, dělám to na počítači. Když už u něj jsem tak mám facebook zapnutý. Pracuju v týmu a ačkoliv FB Chat rozhodně není nejlepší komunikátor, je rozhodně lepší než žádný.

Vyčítat programátorovi že tráví moc času u počítače je jako vyčítat kuchařce že je moc v kuchyni. A to si myslím, že se u něj snažím trávit málo času.

Užijme si ticho ke čtení

Tlačí se to na nás ze všech stran. Inovujme, inovujte, zlepšujte, noste nové myšlenky. Když se nad tím zamyslím, musím říct, že je to pravda. Každý skautský vedoucí ví, jaký je problém přinést něco nového do své družiny či oddílu. A ona inovace jen pro sebe, není o nic jednodušší!

Musim říct, že sám s tím mám problém. Ráno jdu za tmy do školy, za tmy se zase vrátím domů. Když se vrátím dřív, tak tu práci, co bych dělal ve škole, dělám doma a nic se nemění. V diáři jsou pouze skautské akce. Díky hnusnému počasí se nedá jít ven a fotit, protože mě zamračený podzim nepřitahuje. Na kolo a tenis je zima, volejbal nestíhám kvůli škole, pěšky jít sám není uplně ono a na výlet s někym se nepodaří domluvit častěji než jednou týdně.

Prostě stagnace. Sedím u počítače, hrabu se v blbostech. V hlavě akorát škola, poslouchám stále stejnou muziku (kterou mi alespoň last.fm příjemně mixuje), filmy mám zkouknuté a v poslední řadě počítačové hry dohrané. Chtělo by to inovaci, ale kterym směrem? Hudební scéna v několika směrech taky trošku stagnuje, o filmové ani nemluvím, do školy se moc inovovat nedá a pak jsou tu skauti. V té herní scéně nezklame jedině hledání min, to je pokaždé jiné. :)

Dushaneq kdysi prohlásil, že aktivní člověk se pozná podle pořádně nabušenýho diáře. Ten muj mi přijde jako nabudešenej skautskýma akcema a blbostma jako je škola a práce, což je sice důležité ale nezarelaxujete si při tom.

Asi bych potřeboval nějaké inovativní kamarády. Nebo možná jen kdyby mi občas někdo nabídnul možnost účasti na nějaké akci. Mně už na to organizování nějak nezbývá sil.

Můj počítač mě štve, tim jak je rychlej. Vychází to z mé semestrální práce.

Hodinu hledám zdroj názvů měst s GPS souřadnicemi, které mi nakonec stejně musí dodat kolega z dvojice. Potom to dvě hodiny kopíruju do PC. Když po dalších dvou hodinách dopíšu kód který mi můj soubor zpracuje tak aby se mi to líbilo, musím ho ještě hodinu ladit abych zjistil že je chyba v kódování.

Když je vše v pořádku po těch 6ti hodinách, program spustím a on okamžitě skončí s tím, že mi oznámí, že vše proběhlo v pořádku a cca 4000 řádků se zformátovalo a zredukovalo na 1000. V závorce nezapomene uvést že to celé trvalo pouhých nula celých sekund.

Hajzl. Já se tu s tím programem a algoritmem babrám takovou dobu a on si ani nemůže dát na čas, abych měl volno na kafe.

konečně sem si ho pořídil! Ano, při své dokonalosti v neorganizaci času se stále snažím dělat pokroky. Začal jsem tím, že jsem si sehnal plánovací kalendář a to takový, kde je jedna stránka na celý měsíc. Musím říct že jsem vyplnil jen to na co jsem si vzpomněl a je dost plnej.. holt jsem asi vytíženej člověk, nebo co.

Sice mě trošku mrzí, že už se nedal sehnat nějakej s tvrdejma deskama, tak jsou jen z tvrzenýho papíru a ještě ke všemu málo tvrzenýho :-). Taky je na něm zepředu logo časopisu Květy kde sem ho taky získal, a zezadu nějaký reklamy - budu to muset přelepit :-D.

Takový plánovací kaledář shledám jistě užitečným kamarádem, protože já si prostě pamatuju jenom čísla, takže si zapamatuju maximálně datum a to je mi stejně k ničemu, když zapomenu co se to datum děje.

Rozhodně si myslim, že jsem ve své organizaci času, udělal krok dopředu!

(Omluvte mě, prosím, dnes mám nějak náladu na hovorovou češtinu :)) )