Filed under: hry

Poloviční život alias Half-Life

Žijeme jen napůl, život je jeden z nejtěžších, říká se stejně, jako spousta dalších věcí. Nikdo tomu nejspíš nerozumí ale tak, jako doktor Gordon Freeman. Postava v něčem, co naprosto obdivuju.

Mám rád, když se plní má očekávání (ostatně kdo ne?). Když jdu do kina na film a čekám dobrý příběh, očekávám dobrý příběh a nevadí mi že film obsahoval "béčkové" efekty. Když čekám dobrou podívanou na efekty, nevadí mi špatný děj. Když mě něco nadchne ve více smyslech, takové věci většinou nemálo obdivuji. A zrovna u PC her musím říct, že ne každé se to podařilo - mě nadchnout. A už jistě asi tušíte, která u mě vede.

Každý, s kým jsem se někdy bavil o počítačových hrách ví, že pokud se mě někdo zeptá "Co je podle tebe nejlepší..." tak ani nečekám na dokončení věty a řvu "Half-Life!", protože to je pro mě tak nějak symbol dobré hry (preferuji žánr FPS - first person shooter).

Každý znalý ví, a nyní jistě i vy víte, že tato série se zrodila roku 1998 v rukou společnosti VALVe. Já jí ale tehdá nehrál. Proč? Důvod je jednoduchý. Měl jsem strach. Half-Life je plný zombíků, headcrabů, monster a jiných nepěkných věcí takže jediné, na co jsem se odvážil, bylo sedět u počítače s bráchou a přepínat mu zbraně zatímco on probíhal příběhem. Časem hra zmizela z disku a přišla další léta, kdy se na herním poli objevily graficky dokonalejší a pro mě přitažlivější hry.

Dokonce to zašlo tak daleko, že vyšla Half-Life 2. Zjistil jsem že obsahuje mnohem méně strachotvorných momentů a dohrál jí. Dohrál jsem i další dvě epizody co na tuto hru navazují. Skvělé.

Tyto vánoce jsem si pořídil na steamu ve slevě Half-Life 1 s oběma datadisky a musím říct že jsem neskutečně nadšený. Nejenže příběhově možná i lepší než Half-Life 2 (spíš ale ne, byly tam i mouchy), ale naprostá kompatibila s Windows 7 (z roku 1998!) a žádné problémy. Konečně vím, proč získal Half-Life přes 50 ocenění hra roku - takhle mě do děje naposledy vtáhnul Bioshock. Když jsem v datadisku za jinou postavu potkal sebe (Freemana) v hlavní hře, zvedlo mě to ze židle. Když jsem si vzpoměl, že jsem tam v hlavní hře opravdu byl a že i tato postava tam doopravdy byla, myslel jsem, že mě to složí.

Pokud vůbec netušíte o čem tady melu, můžu říct že na Half-Life existuje hromada modifikací. A jednu populární určitě znáte, jmenuje se Counter-Strike.

Teď nastává otázka - je to úchylný o tom takhle psát? Nevím. Někdo vzpomíná jak si jako malý hrál s vláčky. Někdo zase jak lezl po stromech. Mně utkvěla v hlavě tahle hra.

Mohl by o Gordonu Freemanovi někdo natočit film. Když to nepodělá, má výbornej námět. Však ona i ta Lara Croft byla nejprve počítačová hra ;).

Posloucháme rádio Měřák

O Bratrstvu Oceli aneb nejsme banda úchylů co jen sedí u kompu

Za založením Bratrstva Oceli stojím asi já. Historie Bratrstva je datována od 30.6.2009. V současnosti má 6 členů, a to Radek-já (Antilles, Kebule, Ráďa, Šešulka, Programák), Tomáš (Scirius, Grafák), Kuba (Rimmer, Redwing, Hotwing, Měřák), Dušan (Dushaneq, Artekk, Duch), Míra (Maxík, Ripper) a Honza (Spider, Pajda); řazeno asi podle účasti.

Tuto skvadru jsem dal dokupy na jedné narozeninové lan-párty. Ačkoliv lan-párty jsou naše nejčastější akce, stojím si za tím, co je v nadpise. Nás totiž nebaví jen sedět u počítačů (ikdyž krom Artekka jsme všichni z oblasti IT) ale máme i jiné zájmy, které po různých skupinkách naplňujeme. Často chodíme do kina na oblíbené filmy, já s Měřákem a Grafákem rádi zajdeme zahrát tenis (nebo snahu o to), s Duchem a Pajdou zase skaut a Maxíkem třeba vypadnem ven nebo cokoliv jiného. Každopádně se od těch počítačů všichni taky rádi zvedneme.

Jsme skvělá parta, jako bychom si četli myšlenky. Nikdo nemá žádnou specifickou funkci ale tak nějak prostě někdo něco tradičně dělá. Grafák mě dneska dostal - málo kdo vám přinese domu večeři. Díky. Já (občas ve spolupráci s Duchem) zajišťuji místo na párty, popřípadě večeři a switch. Ale bez Měřáka už nevim - to je prostě rádio Měřák.

O rádiu Měřák

Měřák je v naší partě jediný (o kom vím) kdo má v mobilu FM vysílač s krátkým dosahem a proto rádio. K tomu disponuje spoustou kvalitních songů, které se nebojí ze svého mobilu vysílat do rádia které je zachytí až na 10 metrů! Má to výhodu. Když jedeme autem do kina, když sedíme na párty, kdykoliv - stačí zapnout rádio Měřák. Nezáleží na tom co Měřák pustí - bude to kvalitní hudba. Nezáleží jestli to bude ploužák nebo rocková vypalovačka, originální song nebo jeho remix, hit osmdesátých let nebo půl roku starý singl. Protože v Měřákovo nabídce rádia Měřák špatný song nenajdete. A o tom to přeci je. Dokážete si párty představit bez kvalitní hudby? My, parta z [BoS] ne. A proto co? Posloucháme rádio Měřák!

1 of 1
Posterous theme by Cory Watilo