Filed under: skaut

Naposledy si užijme ticha, inovujme!

Užijme si ticho ke čtení

 

Tlačí se to na nás ze všech stran. Inovujme, inovujte, zlepšujte, noste nové myšlenky. Když se nad tím zamyslím, musím říct, že je to pravda. Každý skautský vedoucí ví, jaký je problém přinést něco nového do své družiny či oddílu. A ona inovace jen pro sebe, není o nic jednodušší!

Musim říct, že sám s tím mám problém. Ráno jdu za tmy do školy, za tmy se zase vrátím domů. Když se vrátím dřív, tak tu práci, co bych dělal ve škole, dělám doma a nic se nemění. V diáři jsou pouze skautské akce. Díky hnusnému počasí se nedá jít ven a fotit, protože mě zamračený podzim nepřitahuje. Na kolo a tenis je zima, volejbal nestíhám kvůli škole, pěšky jít sám není uplně ono a na výlet s někym se nepodaří domluvit častěji než jednou týdně.

Prostě stagnace. Sedím u počítače, hrabu se v blbostech. V hlavě akorát škola, poslouchám stále stejnou muziku (kterou mi alespoň last.fm příjemně mixuje), filmy mám zkouknuté a v poslední řadě počítačové hry dohrané. Chtělo by to inovaci, ale kterym směrem? Hudební scéna v několika směrech taky trošku stagnuje, o filmové ani nemluvím, do školy se moc inovovat nedá a pak jsou tu skauti. V té herní scéně nezklame jedině hledání min, to je pokaždé jiné. :)

Dushaneq kdysi prohlásil, že aktivní člověk se pozná podle pořádně nabušenýho diáře. Ten muj mi přijde jako nabudešenej skautskýma akcema a blbostma jako je škola a práce, což je sice důležité ale nezarelaxujete si při tom.

Asi bych potřeboval nějaké inovativní kamarády. Nebo možná jen kdyby mi občas někdo nabídnul možnost účasti na nějaké akci. Mně už na to organizování nějak nezbývá sil.

Jsem SKAUT! A Ty?

Jo jo jo, klasické problémy. Jen co se naskytne dobrá akce, hned se u Kebuláka najde něco, proč si jí nemůže užít na 100%. Ale musim říct, že tentokrát to docela zvládam. Maturákovou sezónu jsem jakeš takeš přežil, až na drobná poranění sebe, auta a partnerčiných chodidel, bez vyšší zdravotní újmy.

Po posledním letošním maturáku na kterém jsem byl (už jsem přecijen starší člověk a lidi mě tolik nechtěj mezi sebe :)), který byl včera, se konal 20. ročník setkání (nejen) Roverů a Rangers zvané Miquik. Na jeho sobotní část, seminář Mixem, jsem měl koupené lístky. Kvůli pozdní informovanosti Ducha jsem ještě sháněl lístek jemu, což se sice podařilo ale nakonec nevužilo.

Nicméně jsem se vrátil ve tři hodiny v sobotu ráno z maturáku, tak ve čtyři jsem šel spát a v šest zase vstávat. Měl jsem z toho strach. Nicméně káva mě postavila na nohy a ikdyž jsem tradičně dobíhal vlak, celou cestu jsme se bavili s Duchem a já ani oka nezahmouřil. Na místo jsme dorazili, sehnali lístky a vybrali semináře. Našli jsme také Adama, Tess, Mátu a Ivču, mé kamarády z MOA. 

Z přednášek jsme jako první shlédli historické fotografie českého skautingu. Poté následovala přednáška při níž se probíral princip a kdejaké záležitosti týkající se slibu. Toto celé vyvrcholilo přednáškou člena WOSM. Parádní anglická přednáška plná hurmorných hlášek - luxus.

Při tom všem jsem si stihnul koupit několik placek s nejrůznějšími skautskými motivy (jeden je stejný jako název článku) a šátek k výročí 100 let českého skautingu.

Celou akci jsem si hrozně užil, ikdyž byla jen na jeden den a nemohl jsem strávit více času s kamarády z MOA. Nicméně celý seminář jsem nečekaně prožil v plné bdělosti a teď jsem mrtvev.

1 of 1
Posterous theme by Cory Watilo